Rano ranicko jsme vylezli ze stanu, kupodivu kvalitne vyspani, sbalili jsme si svych par svestek a bez snidane, pouze posilneni kavou a cajem ze svych skromnych zasob, vyrazili jsme na cestu.
Rozhodli jsme se to vzit dneska trosku svizneji, abychom se do te Francie vubec nekdy dostali a dobrovolne si vybrali cestu po dalnici. Nastesti nas jeste pred tim cekalo Lago di Como, neklesali jsme tedy na mysli a vzhledem ke krasnemu pocasi tesili se na dalsi cestu.
Vzali jsme to primo na zapad, do navigace praskli Morbegno a frceli jsme. Po par kilometrech zacaly serpentinky a najednou se pred nami zacalo otevirat obrovsky udoli. Nadhernej vyhled, v jedne zatacce jsme na chvilku zastavili, bychom mohli plne vychutnat tu monumentalnost. Pak uz jsme si to svisteli pekne onim udolim primo k jezeru. Bohuzel po chvili zacala prumyslova zona a ta nam krajinku trosku kazila, kdyz uz se nam takhle pripletla do cesty, vyuzili jsme toho a v jednom obchodacku si nakoupili nejakou tu dlabku na jezerni piknik.
Hned jak jsme kolem poledni, uz znacne hladovi, spatrili jezero, zaplesali jsme a vyhledali prvni volnou lavicku. Vybalili vsechny pochutiny a zacali se ladovat. Nic nam nevadilo, ze vlastne ani nevidime na jezero u ktereho jsme chteli posnidat, hlavne, ze jime. Nastesti jeho krasy nam bylo mozno vychutnat dalsi jizdou do mesta Como ktera nas cekala. Uf, tezko slovy popsat tu krasu. Kolem celeho jezera, po jehoz zapadni strane jsme jeli, to zilo. Krasny vesnicky, restaurace, promenady, hotely, vily, palace, no vypadalo to jak v nejakych laznich.
Z Coma, ktere je primo pod jezerem, uz jsme to vzali na dalnici a tady uz to zacalo byt krusnejsi. Byt na motorce porad v jedne poloze, muset porad drzet plyn, to nejednoho omrzi. Co omrzi, po chvilce to zacne byt opravdova pruda. No ale chteli jsme se nekam posunout, zatli jsme zuby a krajeli kilometry jeden za druhym. Dolu na Milano, pak na Novara a z Turina az do Susa.
Kousek pred Susa se zacala zlovestne zatahovat obloha, to nas trochu vydesilo, ale optimiste v nas, verili, ze to nebude nic drastickeho a ze to hnedle odejde. Uz notne unaveni, zacali jsme hledat ubytovani. Nejblizsi kemp ukazala Giannkova navigace asi 20 km. Po ceste jsme jeste potkali obrovskou pevnost. U jedne benzinky se poptali na nejblizsi kemp a kupodivu to byl ten stejnej jako v navigaci. Byl pobliz Salbeltrand, obsluha byla mila, dokonce tu meli vlastni restauraci. Hned jak jsme postavili stany, zacalo chcat. Sli jsme se naveceret, Terka si dala rybu, ja s Giannkem stejcek a Lucka netradicne salatek. A sli do hajan tu slotu radsi zaspat, vzdyt zitra nas ceka Francie!
Foto: Lago di Como ... kousek od pikniku
Žádné komentáře:
Okomentovat