Vyrazili jsme kolem půl druhé, sami, protože Giannek s Luckou jeli od pátku do neděle na Šumavu, zjistit jak se to má s proslulou hovězí stravou v hospůdce U Štěpána. Ale o tom už se jistě Giannek rozepíše sám. Vzali jsme to kolem pryglu na Veverskou Bitýšku, Kuřim, Tišnov, pak na Kaly, Střítež na Zvole a pak už rovnou do Bystřice.
Na benzínce jsme si dali korneto a kafe, při tankovaní potkali milou motorkářku jež si nás vyfotila coby kuriozitu a brnkli jsme Kajovi jestli má na nás vůbec čas. Naštěstí měl. Čekal zrovna na nějaké snoubence, aby jim rozmluvil, totiž domluvil svatbu. Chvilku jsme si s ním pokecali, vyptali se na cestu jež by byla pro naše oči nejlepší a byla nám doporučena blízká ves Vítochov. A zpět do Brna, že to máme vzít na Věchnov.
Tak jsme se rozloučili, naskočili na spydera a po chvilce jsme dojeli do Vítochova. Stojí tam na kopečku krásnej kostel, ze 13. století, pokud má pamět slouží dobře. Kousek nad kostelem je vybudována opravdu vkusná lavička s betonovou skruží poblíž, jež vskutku mistrně zapadá do místní krajiny. Kousek od lavičky je zasazen památný strom samotným Luďou Munzarem v rámci pořadu Paměť stromů. Ale co naplat byl odtud nádhernej výhled do celé krajiny. Celá Vysočina jako na dlani.
Cestou zpět jsme se zastavili na Pernštejnu, naládoval jsem se párkem v rohlíku a tradá domů. Přes Nedvědice, Doubravník, Borač a Štepánovice. Za Tišnovem jsem to fikli na Veverskou Bitýšku a kolem přehrady hurá domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat